Rád bych se s vámi podělil o zkušenosti s telefonem, v jehož útrobách netiká ani Android a ani iOS. Používání takového telefonu má jistá úskalí a v určitých ohledech je to omezující, ale když se celkově sečtou všechny pro a proti, tak je to osvobozující zážitek. V následujících řádcích bych rád rozebral pár podrobností, které jsem za těch dlouhých sedm let nasbíral.
Můj první telefon s Ubuntu Touch
Když Canonical oznámil vydání prvního telefonu s Ubuntu Touch, chvilku jsem váhal, jestli nepočkat zda se neobjeví lepší model. Do té doby jsem používal HTC Desire Z přehraný na tehdy ještě CyanogenMod a moc se mi nechtělo se zbavovat té krásné hardwarové klávesnice, na kterou jsem byl zvyklý. Nevím proč, ale tehdy mě dost bombardovaly reklamy, na kryty s OTG klávesnicí, na kterou se prostě nasunul telefon. Zariskoval jsem tedy a telefon BQ Aquaris E4.5 Ubuntu Edition jsem koupil. Nutno podotknout, že OTG klávesnici jsem na něj nikdy nesehnal. A abych řekl pravdu do dnes pokukuji po telefonech s hardwarovou klávesnicí, ale ta cena je prostě mimo mé možnosti. Takže mým prvním telefonem s Ubuntu Touch bylo low-end zařízení s těmito specifikacemi:
Velikost: 137.00 x 67.00 x 9.00 mm
Barva: Černá
Displeje: 4.5 palců IPS
SOC: Mediatek MT6582
RAM: 1GB
Vnitřní úložiště: 8GB
Paměťové karty: Ano (microSDHC/microSDXC – větší jak 64GB pouze ve FAT32)
Baterie: 2150mAh
Camera: 8MP
SIM karta: 2x Micro-SIM
Podporované sítě: 2G/3G
Wi-Fi: b,g,n
Bluetooth: 4.0
Nutno podotknout, že i přes jeho nízký výkon byl telefon svižný po celou dobu používání a jediný problém, se kterým jsem věčně bojoval bylo vlastně jen místo na interním úložišti. Tento telefon jsem používal až do vypnutí sítí 3G, takže do roku 2021.
Můj druhý telefon s Ubuntu Touch na každodenní používání a další testovací kousky.
Po šesti letech používání a téměř spokojenosti jsem musel sáhnout po náhradě. Bohužel na výběr moc nebylo, protože jsem potřeboval, aby uměl LTE a byl dualSIm. Shodou náhod se mi dostal do ruky ASUS Zenfone Max Pro M1, u kterého se akorát dokončoval Ubuntu Touch port a začínal být poměrně slibný k používání, ale nutno podotknout, že tento telefon má do dnes mouchy v používání, které ovšem zapříčiňuje právě funkce dualSIM, nicméně používat se to dá. Trochu jiný problém, který jsem do dnes nepřekousl je jeho velikost. Jsem totiž fanda menších telefonů a Asus je na mě prostě obří. Aquaris jsem si samozřejmě nechal a nikam ho nevyhazoval. Stejně tak do dnes mám i jiné své staré telefony. Nicméně vzhledem k tomu, že jsem začal pro Ubuntu Touch psát vlastní aplikaci (co mě k tomu vedlo rozeberou v tomto článku dále), potřeboval jsem i jiné telefony s Ubuntu Touch, abych věděl, jak moje aplikace vypadá i jinde. Do sbírky se mi tedy postupně dostaly i telefony BQ Aquaris E5, Nexus 5, Nexus 4 a Samsung Galaxy S3 NEO. Tyto telefony používám převážně pro testování, případně jako náhradní telefony.
Prostředí Ubuntu Touch
Co se týče prostředí celého systému, tak to se od doby, co vydal Canonical první verzi dost zásadně změnilo. První verze měla dock a stále zapnutý „launcher“, ve kterém byli „widgety“ a seznam aplikací. Poměrně brzy po ukončení podpory ze strany Canonicalu a převzetí podpory nadací Ubports „launcher“ zmizel a zbyla jen holá plocha s wallpaperem, na kterou nejde nic dát a přibyl „dash“ s nabídkou aplikací, který vyjede při tažení z leva do prava, nebo při zmáčknutí loga Ubuntu. Chvilku mi trvalo si zvyknout, ale musím říct, že toto řešení se mi s odstupem času líbí mnohem víc. Jen je škoda, že plocha nejde nijak využívat. Sice bych jí nerad používal pro ikonky aplikací, jako to má Android, ale něco ve stylu Conky by bylo fajn. Co bych vyzdvihl jako nejlepší věc na Ubuntu Touch, tak je to navigační lišta, ze které lze kromě zařízení Bluetooth lehce ovládat všechny základní funkce telefonu a to včetně kalendáře, hodin a budíků.
Aplikace dostupné pro Ubuntu Touch
Zde se dostáváme k největšímu problému tohoto systému. Aplikací pro Ubuntu Touch je sice dost, ale rozhodně jich není tolik, aby pokryly potřeby každodenního konzumního života. Na rovinu bych rád řekl, že člověk může rovnou zapomenout na aplikace jako je Whatsapp, Snapchat, nebo Instagram. I když Instagram do jisté míry funguje v prohlížeči. Jaké aplikace a služby tedy s Ubuntu Touch lze používat? Nejlepší podporu mají protokoly Telegram (aplikace TELEports) a Matrix (aplikace Cinny). Do jisté míry jde používat i facebook messenger, ovšem aplikace využívá webové rozhraní messengeru určené pro počítače, takže to vypadá dost zvláštně a nepodporuje notifikace. Dalšími nějakým způsobem podporovanými protokoly jsou Signal (aplikace Axolotl) a Discord. Discord je zas upravený Webový klient bez notifikací, ovšem lépe, než facebook messenger. Axolotl je od nuly napsaná aplikace, je ovšem v dost ranné fázi vývoje. Pro synchronizaci souborů perfektně poslouží Nextcloud (aplikace GhostCloud a UBsync). Dále bych rád vyzdvihl dvě dost slušný navigační aplikace (Pure Maps a uNav). Na používání Redditu slušně poslouží aplikace Quickddit. Dále jsou k dispozici i aplikace pro alternativní sociální sítě Mastodon a Pixelfed. A jako nejdůležitější a nejužitečnější aplikaci bych rád vyzdvihl aplikaci Transport na vyhledávání spojení v jízdních řádech od Martina Kozuba, za kterou mu moc děkuji. Použitelných aplikací je samozřejmě víc, ale chtěl jsem zde uvést jen ty hlavní, které já osobně používám nejvíce.
Podle hesla „Chybí ti něco? Napiš si to sám.“
Vzhledem k tomu, že jsem v minulosti propadl konzumaci vtipů a jiných žertů z portálu rouming.cz a aktivně jsem používal aplikaci „roumenoid“, tak mi po přechodu na Ubuntu Touch chyběla. Chvíli jsem používal rouming v prohlížeči, ale není to prostě uzpůsobený pro mobily, takže zážitek nebyl ideální. Jednoho dne jsem se tedy pokusil kontaktovat majitele stránky, který mi poskytl API, které rumenoid používá a já se rozhodl si napsat aplikaci pro tento účel na vlastní pěst. A tak po nějaké době vznikl roumenator, který je dostupný v aplikačním obchodě open-store. K plné funkcionalitě a mým představám má aplikace ještě na míle daleko a času na vylepšování prostě moc není, Navíc člověk musí být v nějakém rozpoložení a mít náladu svůj volný čas něčemu takovému věnovat. Nicméně k testování aplikace jsem právě pořídil pár dalších telefonů, které Ubuntu Touch podporují, abych mohl doladit vzhled.
Nastávající digitalizace, banky, government, obchody…
Není žádným tajemstvím, že nastávající doba začíná generovat aplikace, které jsou od nás na oko vyžadovány, ale v Ubuntu Touch nejsou dostupné. Bohužel zatím se nezdá, že by se něco změnilo. Já osobně mám pár vizí jak to změnit, ale všechny vyžadují spolupráci buď někoho, kdo je hodně vidět, nebo přímo vývojářů, kteří pracují pro dané subjekty. Obojí je spíš sci-fi. Takže u bank mám stále ověření pomocí SMS a na další věci používám buď prohlížeč, nebo prostě usednu k PC. Občas potrápím někoho, když mi nabízí různé aplikace typu Můj Albert, nebo Lidl Plus. Další problém je, že díky tomuto nastal na platformách Android a iOS aplikační spam a otázka spíš je jestli tento stav chceme vůbec do takto mladé platformy přebírat. Nápady jak to změnit a případně zlepšit mám, ale to rozeberu v nějakém dalším článku. Jedinou aplikaci, kterou bych zde rád probral blíže je aplikace Datovka.
Datovka pro Ubuntu Touch?
Již nějakou dobu se snažím rozchodit aplikaci Datovka od CZ.NIC. Je napsaná tak, že by teoreticky měla fungovat, problém je, že asi bude potřeba udělat pár změn, aby aplikace fungovala. Času na tyto experimenty je ovšem málo, takže se mi jí povedlo dostat jen do stavu, kdy se spustí, ale nejde se přihlásit, protože tomu pravděpodobně brání politika zabezpečení v Ubuntu Touch, která je jiná než třeba v Androidu. Pomocná ruka by se hodila, ale chce to i nějaký vyčleněný čas, který už dlouho moc nevidím.
Ubuntu Touch a aktuální vývojový stav.
Nebudu nijak lhát. Ubuntu Touch je sloním krokem pozadu s vývojem základního systému. Momentálně se připravujeme na přechod ze systému založeném na Ubuntu 16.04 na systém založený na Ubuntu 20.04. Bude to velký skok, ale stále bude co dohánět. Lidí pracující na systému je ovšem opravdu málo. Nicméně bylo přislíbeno, že další aktualizace přijdou rychleji, protože nebudou tak náročné, jako tato. Každopádně chybí pár lidí, kteří by se vývoji systému plně věnovali.
Lze tedy Ubuntu Touch používat?
Jednoznačně ano. Člověk sice musí udělat nějaké ústupky, ale zatím to není nic, na čem by člověk byl nutně závislý. A kdyby náhodou se něco objevilo, existuje projekt Waydroid, který zpřístupňuje aplikační mezivrstvu pro aplikace určené pro Android. Sám ho nepoužívám a mám na něj asi stejný názor jako na projekt Wine (Proton) v Linuxu. Ten názor je takový, že podporuji existenci takovýchto utilit, ale nepodporuji lenost vývojářů odkazující se na to, že jejich aplikace přeci funguje v této mezivrstvě. Tyto mezivrstvy by měli být nouzové řešení a né trvalý stav. Sám Ubuntu Touch používám dlouhodobě a nováčkům, kteří by tento né úplně obvyklý systém rádi zkusili rád v začátcích pomohu. A pokud by byl tento nováček nějaký vývojář, třebaže začínající, tak ho v naší malé komunitě uvidíme o to raději.